Kontaktujte nás: Bambibengals@gmail.com

HCM-hypertrofická kardiomyopatie

Protože je HCM stále časté onemocnění koček našla jsem velmi krásně zpracovaný článek o tomto onemocnění

zdroj: http://www.goisovka.cz/hcm/co-je-to-hcm/

KARDIOMYOPATIE

Ze získaných chorob srdce tvoří velkou část kardiomyopatie. Podle definice WHO je kardiomyopatie onemocnění srdečního svalu spojené s jeho dysfunkcí, při kterém dochází ke změně velikosti komory nebo komor současně se změnou stažlivosti srdečního svalu. U koček dochází zejména ke vzniku hypertrofické kardiomyopatie.

HYPERTROFICKÁ KARDIOMYOPATIE (HCM)

Hypertrofická kardiomyopatie je onemocnění srdečního svalu, při kterém dochází ke změně velikosti komor (zbytnění srdeční svaloviny) a zvětšení síní, které ovlivňuje práci srdečního svalu, srdeční rytmus a dynamiku. Poškozená bývá většinou levá strana srdce. Vyskytuje se u lidí, koček, sporadicky u psů a prasat.  Jak je předávána a děděna zatím není zcela jasné. Víme však, že je častou příčinou selhání oběhové soustavy, vzniku krevních sraženin a může způsobit tzv. náhlé sdreční selhání (SCD - sudden cardiac death). Nedávné studie ve Spojených státech a Evropě vedly k objevení genu zodpovědného za vznik či zesílení hypertrofické kardiomyopatie. Původ genetické choroby je dokázán u Mainských mývalích koček a nejnověji také u plemene Ragdoll.

KTERÉ KOČKY MOHOU ONEMOCNĚT HCM 

Plemena nejvíce postižena HCM jsou britská kočka, mainská mývalí, norská lesní, sibiřská/něvská maškaráda, kanadský sphynx, ragdoll, devon rex a german rex. Existuje rovněž rostoucí tendence k HCM u jinýh plemen koček - Siamská, Barmská, Bengálská a Perská. HCM je rozšířeno i mezi klasickými domácími kočkami. Procentuální výskyt se uvádí zhruba 10-20 %, v některých sledovaných populacích byl zjištěný počet nemocných jedinců až třikrát větší.

V JAKÉM VĚKU SE PROJEVUJE HCM U KOČEK

Nejčastěji se týká mladých koček ve věku 1-5 let, ale může se projevit také u koček starších než 10 let. Ale tehdy nemluvíme o klasické HCM, pouze o sekundární kardiomyopatii související obvykle s nemocemi stáří - jako je hypertyreóza, chronické selhání ledvin, vysoký krevní tlak.

CO SE STANE SE SRDCEM S HCM

Klasická forma HCM vzniká, když dojde k abnormálnímu zesílení srdečního svalu, především levé strany srdce. Toto zesílení se může týkat pouze stěny levé komory nebo jen přepážky, ale nejčastěji je pozorováno ve formě symetrického zesílení obou částí (přepážky i stěny levé komory). Velmi zřídka dochází k zesílení stěny pravé komory. Tento typ kardiomyopatie, která se obvykle projevuje poruchami rytmu a náhlým srdečním selháním, byl pozorován u Mainských mývalích koček - nese název arytmogenní kardiomyopatie pravé komory (ARVC - Arrhytmogenic Right Venticular Cardiomyopathy). U tohoto typu kardiomyopatie byl zjištěn rovněž genetický původ u plemene Mainská mývalí.
Se zvětšováním tloušťky srdeční stěny se srdeční sval stává tužší a hůře se plní krví. Současně může docházet k tomu, že se krev vrací zpět do levé předsíně, která se při tomto onemocnění zvětšuje (což je viditelné na rtg-snímcích a echokardiografickým vyšetřením). Zmenšování velikosti komory a abnormální zpětný průtok krve do levé předsíně (tzv. nedomykavost mitrální chlopně) a často poruchy průtoku krve do aorty, do které uzavírá cestu zesilující mezikomorová přepážka, způsobují šelesty, slyšitelné při kardiologickém vyšetření.

Poměrně typickým příznakem nejen u koček je hromadění tekutiny v hrudníku nebo plicích (plicní edém), což vede k výrazně zesíleným příznakům dušnosti a usilovnému abdominálnímu dýchání (dýchání podporovaném prací břicha). Někdy se objeví průběh nemoci bez příznaků, která je najednou zjištěna klinickým vyšetřením nebo kočka, do té doby zdravá, náhle zemře. Smrt je způsobena těžkými poruchami srdečního rytmu. U některých koček dochází k tvorbě sraženin na stěně zvětšující se levé předsíně, tyto sraženiny se mohou následkem nepravidelného průtoku krve odtrhnout od stěn a migrovat spolu s krví břišní aortou do tzv. velkého krevního oběhu, tedy do cév celého těla. Tam může docházet k jejich sekundárnímu nasednutí a tím způsobenému zhoršení průtoku krve v postiženém místě, případně k úplnému ucpání cévy. Často se jedná o cévy vedoucí k zadním nohám (tehdy dojde u kočky k náhlému ochrnutí a kočka táhne nohy za sebou), cévy zásobující ledviny a střeva (v tomto případě je jediným příznakem stále horší stav kočky, horečka, neurčité bolesti břicha a další méně typické příznaky, které brání jednoznačné diagnóze).

JE KARDIOMYOPATIE VROZENÁ VADA ? 

Kočka nemocná HCM se nenarodí s touto nemocí, ale vzhledem k potvrzené dědičnosti a v současné době zjištění jediného genu (MYBPC mutace) odpovědného za abnormální změny srdečního svalu, můžeme HCM považovat za genetickou vadu. Kočky se narodí s chybnou genetickou výbavou, ale vývoj této nemoci je pomalý. Často se první příznaky onemocnění projeví až po 12-24 měsících života u pozitivního homozygota (obě vadné alely genu, tzn. HCM/HCM)., někdy i později. Běžné bývá zjištění nemoci mezi 4-6 rokem u heterozygota (jedna vadná alela genu, tzn n/HCM). U rizikových plemen je v případě chovných koček důležité pravidelné kardiologické vyšetření (především echokardiografické) provedené specialistou – kardiologem v intervalech 12-24 měsíců. Toto vyšetření má velký význam pro budoucí chovné linie.


JAK ROZPOZNAT HCM 

Pokud je slyšitelný srdeční šelest u mladé kočky (1-6 let), je nutné podrobné kardiologické vyšetření, které identifikuje příčiny šelestu. 

Onemocnění se ale projevuje u každé postižené kočky odlišně. Majitel si dlouhou dobu nemusí ničeho všimnout, i přes pravidelná veterinární vyšetření - srdeční šelest se objevuje se pouze u 40-50% případů. Při pokročilejší nemoci se pak ve zvětšené levé síní a při změně turbulence krve mohou vytvářet krevní sraženiny (tzv. trombotická HCM), které uvolněním do krevního oběhu způsobují ucpání hlavních tepen se specifickými symptomy pro trombotickou HCM - dochází zejména k ochrnutí zadních končetin. V jiném případě dochází z důvodu špatného plnění srdce ke zvětšené levé síně a změně hemodynamiky k edematizací (otoku) plic. U koček poměrně často dochází k efuzi dutiny hrudní (vytváření tekutiny mezi plícemi a hrudní stěnou), čímž dochází k dušení a prohlubovaní hemodynamické krize (srdeční selhání). Specifickým příznakem je břišní dýchání s otevřenou tlamou a odlehčovací pozice postižené kočky (leh na hrudním koši s nataženým krkem, pootevřenou tlamičkou s masivním břišním dýcháním). Tyto příznaky, kterých si majitel všimne, se vyskytují až při naplnění hrudní dutiny tekutinou, při dosažení objemu tekutiny 50-55ml/kg živé hmotnosti!!! Do té doby je zvíře téměř bez příznaků. Při prohloubené anamnéze si až později majitel povšimne mírné skleslosti, rychlé únavy, sporadického typického kašle , které se velmi často zaměňuje za nutkání ke zvracení (jako kdyby se kočka snažila něco vyvrhnout)

Kočka by se měla při podezření na HCM podrobit EKG vyšetření (někdy je možné od tohoto vyšetření upustit, jestliže kočka nemá arytmii, vyšetření mnoho nepomůže diagnóze HCM), RTG hrudníku (kromě hodnocení velikosti srdce se hodnotí také plíce) a zejména je nutné provést echokardiografické vyšetření srdce. Echokardiografické vyšetření pomůže určit, jestli kočka nemá srdeční vady, změřit tloušťku stěny levé komory a mezikomorové přepážky, velikost levé předsíně a za pomocí speciálního zobrazení, tzv. "dopplerem", určit rychlost, směr a typ průtoku krve aortou, plícní tepnou a přes atrioventrikulární chlopeň (mezi síní a komorou). Echokardiografické vyšetření je nyní diagnostickým standardem pro vyšetření srdečních chorob u koček. Starší kočky (nad 8-10 let) by měly mít navíc změřen krevní tlak a stanovenou hladinu hormonů štítné žlázy.

PŘÍZNAKY

Někteří nemocní jedinci nevykazují vůbec žádné příznaky  a HCM je u nich zjištěno preventivním vyšetřením, náhodou - napřílad rentgen z důvodu jiných obtíží,  nebo u nich dojde k náhlému úmrtí.  U jiních koček se vyskytnou příznaky jako je dušnost, specifický kašel, mdloby (někdy kombinované s křečovými záchvaty), úbytek svalové hmoty, částečná nebo úplná paralýza zadních končetin, srdeční šelest, snížená chuť k jídlu, letargie, zadržování vody (otoky plic a končetin) . Při otoku plic kočka pro usnadnění dýchání zaujímá polohu v sedě nebo se v leže opírá hrudní kostí o podložku). Dýchání je postupně stále obtížnější a kočka začíná používat při dýchání břišní stěnu, při nádechu avýdechu, kdy se břicho roztahuje a stahuje. Tento způsob dýchání je charakteristický nejen v případech srdečního selhání, ale můžeme se s ním setkat obecně při potížích v hrudní dutině. 

CO MŮŽEME VIDĚT NA RTG SNÍMKU HRUDNÍKU U KOČKY S HCM

Zvětšení srdce není vždy viditelné na standardním snímku pravé strany. Je to způsobeno tím, že v počátečním stadiu onemocnění se srdce zvětšuje "dovnitř" a není možné vidět změny velikosti srdce do té doby, než se začnou zvětšovat předsíně. Často se provádějí dva rtg-snímky. Později je vpokročilém stádiu nemoci viditelná přítomnost tekutiny v hrudním koši a/nebo otok plic.

CO MŮŽEME VIDĚT PŘI ECHOKARDIOGRAFICKÉM VYŠETŘENÍ KOČKY S HCM?

Echokardiografické vyšetření je základním diagnostickým nástrojem pro rozpoznání této nemoci. Obraz USG zobrazuje již časné stadium nemoci (ještě neviditelné na rtg-snímku), současně pomáhá vyhodnotit změny ve velikosti srdce a jeho částí, nesymetrické změny přepážky a také potvrdí případné potíže průtoku krve, např. zpětný tok krve do levé předsíně nebo problémového výtoku krve z levé komory zapříčiněné překážkami (obstrukcemi) v ústí levé komory. V tomto případě máme co do činění se specifickou formou kardiomyopatie, tzv. hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií (HOCM - Hypertrophic Obstructive Cardiomyopathy). Echokardiografické vyšetření pomáhá stanovit správnou léčbu a umožňuje při opakovaných vyšetřeních sledovat průběh nemoci. Později se daří vidět sraženinu v levé předsíni, což často předpovídá potíže v budoucnosti. Kočka se sraženinou je ohrožena ucpáním některé tepny.

LÉČBA

HCM bohužel není nemoc, která by se dala úplně vyléčit. V současné době existuje několik typů účinných léků, které zodpovědně vybrané po důkladném kardiologickém vyšetření, významně prodlouží život kočce a především zlepší kvalitu jejího života. Záleží ale na stadiu, ve kterém je nemoc zjištěna a na individuálním stavu kočky. V závislosti na typu příznaků a výsledcích dalších testů, zejména echokardiografie, podávají se diuretika, betablokátory, inhibitory vápníkovýh kanálů a také/nebo ACE inhibitory. Vhodné léky se podávají individuálně podle potřeb kočky a jejího aktuálního klinického stavu. Pro zabránění vytvoření tromboembolie se podávají léky na ředění krve (antikoaugulancia). Důležité je také úprava jídelníčku a snížení váhy, což ulevuje nemocnému srdci.

ACE-Inhibitory

umí snižovat krevní tlak a řadí se proto k základním lékům proti vysokému tlaku. Mají velmi pozitivní vliv na srdeční svalovinu a chrání ji před abnormální přestavbou (proto se mohou využít u léčby chronického srdečního selhávání). ACE-Inhibitory umí snižovat krevní tlak a řadí se proto k základním lékům proti vysokému tlaku. Mají velmi pozitivní vliv na srdeční svalovinu a chrání ji před abnormální přestavbou (proto se mohou využít u léčby chronického srdečního selhávání)

Beta-blokátory

dokáží blokovat beta-receptory v srdci. Na beta-receptory se za normálních okolností vážou stresové hormony jako je např. adrenalin a noradrenalin. Beta-blokátory tyto receptory zablokují. Tím zpomalují srdeční akci, snižují namáhání srdeční svaloviny a spotřebu kyslíku srdečním svalem. Dále svým účinkem snižují krevní tlak a u pacientů s onemocněním srdce významně snižují riziko vzniku nebezpečných poruch rytmu.

Diuretika

nejrůznějšími mechanismy zvyšují ztráty iontů v ledvinách (zejména sodíku a někdy i draslíku), přičemž ionty s sebou strhávají vodu, kterou ztrácíme také.  Zdánlivě banální močopudný účinek těchto léků má obrovský dopad při léčbě mnoha nemocí, a to zejména těch spojených s hromaděním tekutin v organismu. Klasickým příkladem je selhávání srdce. Selhávající pumpa nedokáže přepumpovávat krevní tekutinu a ta se pak hromadí v organismu. Důsledkem jsou otoky. Diuretika zvýší ztráty tekutin do moči, uleví tím srdci a způsobí vymizení otoků.

Antikoagulancia - léky na snížení srážlivosti krve, ředění krve 

Antikoagulancia jsou léky snižující krevní srážlivost. Blokují tvorbu nebo účinek některých působků v procesu srážení krve - koagulace. Užívají se v prevenci a léčbě trombóz (sraženin) a jejich embolických komplikací (když je část trombu z místa vzniku zanesena do jiného místa v organismu, kde vyvolá uzávěr cévy,a tudíž nedokrvení příslušného orgánu).

JAK DLOUHO ŽIJE KOČKA S HCM

Pokud je nemoc zjištěna včas, můžeme takové kočce prodloužit život dokonce o 2-4 roky. Ale vyžaduje to pravidelný kontakt s lékařem i kardiologem, kteří budou vhodným způsobem upravovat léčbu a také provádět pravidelně (každých několik měsíců) krevní test. Zvláště důležité je provádění kontrolních vyšetření krve na funkci ledvin (močovina, kreatinin, draslík) současně s vyšetřením krevního obrazu.

Kočky, u kterých byla nemoc zjištěna později, mají prognózu mnohem horší, kočky s tekutinou v hrudníku nebo po ischemických příhodách (po částečném nebo úplném ucpání tepny) mají průměrnou dobu přežití několik týdnů až několik měsíců.

JE MOŽNÉ HCM PŘEDEJÍT

Na rozdíl od kardiomyopatie vzniklé nedostatkem taurinu, HCM není způsobena nedostatky ve výživě. Blíže nespecifikované změny na srdci vznikají vlivem chybné funkce genů, které kódují proteiny v buňkách srdečního svalu. Nyní byl u koček nalezen jeden takový gen, který se nazývá MyBPC3 a bylo zjištěno, že tento gen, je-li zmutovaný (čili vadný), může způsobovat (obvykle společně s dalšími geny) onemocnění srdce. Neděje se tak vždy a není známo, za jakých okolností se u koček se zmutovanými geny nemoc rozvine nebo nerozvine. Jediná možnost je proto snaha o eliminaci tím, že chovatelé budou pravidelně testovat kočky na tuto nemoc, budou se zveřejňovat informace o pozitivních jedincích  a tím, že majitelé budou o této nemoci informováni a budou zodpovědně vybírat chovatelské stanice se zdravým testovaným chovem.



DĚDIČNOST

HCM je dědičné autosomálně dominantní onemocnění, kdy postačí jedna alela nesoucí jednu genetickou informaci od otce nebo matky, aby se mohla nemoc projevit. Gen se neprojeví vždy, jeho projev se různí (i v závislosti na tom, zda se jedná o homozygota nebo heterozygota). Jedinec, jehož výsledek genetického testu je N/HCM, je heterozygot (tj. jedinec vlastnící jednu mutovanou alelu) a přenese zmutovaný gen na potomstvo s 50% pravděpodobností. Homozygot HCM/HCM (vlastnící dvě mutované alely) přenese zmutovaný gen na potomstvo se 100% pravděpodobností. Ohledně HCM (obzvláště ohledně její dědičnosti a projevů) zůstává ještě spousta otazníků a je nadále předmětem vědeckého zkoumání. Do dnešních dnů známe u koček pouze tři mutace na jednom genu. V humánní medicíně je známo více než 450 mutací v 16 genech.

Bohužel to, že jsou oba rodiče v době testování negativní, nezaručuje, že jejich potomci budou také negativní (viz dále diagnostika). Čím více generací je ale negativních, tím je větší pravděpodobnost HCM nezatíženého odchovu.

příklad dědičnosti HCM:

Tabulky dědičnosti HCM:

GENETICKÉ TESTOVÁNÍ

Byly identifikovány mutace v několika genech kódující proteiny sarkomery, včetně genu MYBPC3 (myosin binding protein C). Mutace těchto genů mohou vést k rozvoji fenotypu HCM, díky ovlivnění funkce i struktury proteinů sarkomery. Přestože byly mutace identifikovány, patogenetický proces HCM stále není dostatečně prozkoumaný. Doprovodné příznaky jsou např. dušnost, nízká fyzická aktivita od omezení pohyblivosti až paralýze nohou, snížená chuť k jídlu, kašel, synkopy (krátké ztráty vědomí), důsledkem změn srdečního svalu jsou také arytmie a šelesty různé intenzity.

Přesná diagnóza je možná pomocí sonografického vyšetření srdce. V současné době existuje genetický test vhodný pro plemeno mainské mývalí kočky a plemeno ragdoll. Test prokáže či vyloučí přítomnost mutace v genu MYBPC3 a možnou dispozici k onemocnění HCM.

Tým Longeri et al. provedl rozsáhlou studii, která zkoumala četnost popsaných mutací (A31P, (R820W) a polymorfismu A74T, zabývala se celosvětovou distribucí a korelací s echokardiografickým nálezem. Tato studie byla provedena u 1855 zvířat 28 plemen, z nichž 446 bylo podrobeno echokardiologickému vyšetření. Polymorfismy byly genotypovány s využitím Illumina VeraCode GoldenGate nebo přímým sekvenováním Onemocnění HCM bylo definováno podle doporučených klinických standardů (Longeri et al. 2013). Mutace A31P a R820W byly nalezeny zejména u čistokrevných koček plemen mainská mývalí a ragdoll a dále u koček náhodných plemen s onemocněním HCM, kde incidence rostla s věkem. Bylo zjištěno, že polymorfismus A74T není spjatý s žádným fenotypem.

Onemocnění HCM je nejčastější u homozygotů pro mutaci A31P u plemene MCO a penetrance onemocnění se zvyšuje s věkem. Penetrance heterozygotů (N/P) byla nižší (0,08) ve srovnání s penetrancí mutovaných homozygotů (0,58).

Molekulárně genetické vyšetření je dostupné pro zjištění nepřítomnosti či přítomnost mutace A31P v genu MYBPC 3 u plemena mainské mývalí kočky (popř. kříženců s tímtoplemenem) a případné vyloučení či zjištění přítomnosti mutace R820W v genu MYBPC3 u plemena ragdoll (popř. kříženců s tímto plemenem). Testovat lze zvířata již od útlého věku. Molekulárně genetické vyšetření je možné provést ze vzorku stěru bukální sliznice (neinvazivní metoda odběru - vhodná pro všechna zvířata po ukončení kojení; stěr snadno provede každý chovatel) nebo ze vzorku krve.

Pro ostatní plemena koček není zatím metodika testování HCM dostupná. Ve světě probíhá výzkum na prokázání souvislosti mezi geny a onemocněním HCM u ostatních plemen koček. U koček určených k chovu je nutné toto vyšetření dělat pravidelně.

Je nutné chovatele upozornit, že negativní výsledek molekulárně genetického vyšetření ani negativní kardiologický nález negarantuje, že kočka v průběhu života neonemocní jinou formou kardiomyopatie. Molekulárně genetický test odhalí pouze uvedené konkrétní mutace (A31P u mainské mývalí kočky, R820W u ragdollů). Nelze vyloučit, že dosud neidentifikované mutace nemohou též onemocnění HCM způsobit. Výsledek genetického testu je nutné konfrontovat s klinickým kardiologickým vyšetřením. Závěr o zdravotním stavu zvířete musí udělat ošetřující veterinární lékař! Výsledek genetického testu nelze posuzovat samostatně!

Pro kočky v chovném programu je doporučováno pravidelné každoroční kardiologické vyšetření (SONO).

Další informace o genetickém testování koček v AJ naleznete sekci Kde nechat vyšetřit kočku na HCM a na stránkách laboratoře Laboklin zde: http://www.laboklin.de/index.php?link=labogen/pages/html/en/geneticdiseases/cat.html, a na stránkách laboratoře genomia: http://www.genomia.cz/cz/test/hcm-main-coon/

JAK INTERPRETOVAT VÝSLEDKY GENETICKÉHO TESTOVÁNÍ 

Je zjištěno, že tento gen patří mezi geny autosomálně dominantní. To znamená, že se dědí nezávisle na pohlaví (autosomální geny jsou geny nevázané na pohlaví), a dominantní znamená, že stačí jeden vadný gen z páru, aby kočka onemocněla (což ještě stále není potvrzeno ve velké skupině koček).

Můžeme proto získat z laboratoře tři typy výsledků:

  1. HCM/HCM - což znamená, že kočka je homozygot nesoucí obě alely tohoto genu vadné a je vysoce pravděpodobné, že tato kočka onemocní HCM. Takový výsledek znamená vyloučení kočky z chovného programu z důvodu přenosu tohoto genu každému z potomků bez ohledu na výběr partnera (gen je autosomálně dominantní).
  2. n/HCM - což znamená, že kočka je heterozygot a může (ale nemusí) onemocnět HCM. V současné době je zjištěno, že v populaci Mainských mývalích koček má tento genotyp asi 30% koček v Evropě. Většina odborníků podmíněně pouští kočky s takovýmto výsledkem do chovu jedině s partnery s výsledkem n/n a za předpokladu, že tyto kočky mají obzvlášť vynikající jiné vlastnosti, pro které jsou pro chov důležité. Stále trvají spory, zda mohou být tyto kočky rozmnožovány, ale "HCM Health Programme", který vzniknul v roce 2004, umožňuje použít takové kočky v kontrolovaném - řízeném chovu.
  3. n/n - což je výsledek nejvíce žádoucí a znamená, že kočka nemá mutaci genu MyBPC3 a může být použita v chovu s kočkami s výsledkem n/n nebo n/HCM

SONO SRDCE A JAK INTERPRETOVAT VÝSLEDEK ECHOKARDIOGRAFICKÉHO VYŠETŘENÍ 

Echokardiografické vyšetření se provádí v leže (kočka leží na speciálním stole), vyšetřující lékař posuzuje subjektivní vzhled srdce v činnosti, zvláště svalů, zjistí zda dochází k problémům průtoku krve přes předsíňokomorové přepážky, ústí aorty a plicní tepny (s pomocí speciálního barevného zobrazení - doppleru), současně změří velikost jednotlivých částí srdce. Výsledky tohoto vyšetření se zapisují do speciálního zprávy. Uvádějí se do ní informace, které umožňují pomocí porovnání s dostupnými normami stanovit, zda má kočka HCM nebo ne. Existuje ještě jeden možný výsledek testu, tzv. nejednoznačný (Equivocal), který znamená, že kočka nemá některé parametry správné, ale HCM to není. Tehdy je takové vyšetření nutné zopakovat po několika měsících (nejčastěji po 3-6 měsících). Kočka s nejednoznačným výsledkem testu by neměla být používána v chovu. 

Vyšetření kočky, která je klidná, trvá 20-30 minut, někdy, když je obtížné kočku udržet v klidu, je injekcí podána lehká sedace. Vyšetření není bolestivé a většina koček ho dobře snáší. Velmi zřídka je nutné k vyšetření vyholení hrudníku kočky. Místo toho se používá velké množství gelu, vody nebo alkoholu zvlhčujícího srst, které umožní utvoření okénka po rozhrnutí chlupů. Je nutná znalost určitých postupů a kvalitní vybavení pro echokardiografii. V současné době jen málo lékařů v Polsku (i v ČR - pozn. překladatele), kteří mají možnost provádět vyšetření na HCM s vystavením speciálního certifikátu.

Zde se můžete podívat, jak probíhá sonografické vyšetření kočky: www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=52srgKg8Wsc

CO ZNAMENAJÍ ZKRATKY POUŽÍVANÉ K POPISU ECHOKARDIO VYŠETŘENÍ

IVSd (interventricular septum diameter in diastole) - šířka mezikomorové přepážky při diastole (fáze roztažení)

LVDd (left ventricular diameter in diastole) - šířka levé komory při diastole

PWd nebo LVWd (posterior wall diameter in diastole, left venticular wall in diastole) - šířka stěny levé komory při diastole

IVSs (interventricular septum diameter in systole) - šířka mezikomorové přepážky při systole (fáze smrštění)

LVDs (left ventricular diameter in systole) - šířka levé komory při systole

PWs nebo LVWs (left ventricular diameter in systole) - šířka stěny levé komory při systole

EF (ejection fraction) - znamená více méně kolik krve je vytlačeno z levé komory v době smrštění (systoly)

FS (fractional shortening) - tzv. stažitelnost srdce, zjednodušeně znamená více měně sílu smrštění srdce

Ao(Aorta) - šířka aorty, tj. hlavní tepny

LA (left atrium) - šířka levé předsíně

LA/Ao - podíl levé předsíně k aortě (maximálně se připouští kolem 1,5 - 1,6), počítá se ze dvakrát měřených hodnot

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PARAMETRY

Nejdůležitější jsou dva parametry, na nich záleží, jaké kočka dostane hodnocení během vyšetření. Oba se týkají šířky srdce v diastole (roztažení) - šířka přepážky (IVSd) a šířka stěny (PWd) nemohou překračovat 5 mm, opravdu velké kočky (více než 7-8 kg) mohou mít výsledky měření maximálně 5,5 mm. Pro většinu plemen ohrožených HCM byla stanoven některá specifická doporučení, ale naměřené hodnoty jsou nejdůležitější pro celkové hodnocení. U kočky, která má překročené tyto míry (stačí jedna z nich) a pokud neexistuje žádné jiné vysvětlení této situace (kojení, březost), se vydává zpráva, že kočka má HCM. Hodnoceny jsou rovněž jiné parametry, jako je velikost levé předsíně a poměr levé předsíně k aortě, přítomnost nebo nepřítomnost SAM nebo změny svalu, můžou mít vliv na vystavení hodnocení nejednoznačného (pokud existují samostatně) nebo hodnocení - kočka s HCM, pokud společně s těmito dalšími faktory jsou překročeny také parametry základních hodnot šířky přepážky a stěny.

Je nutno brát v potaz, že každé srdce je jiné, každá kočka je jiná a je nutné, aby veterinární lékař posoudil nejen hodnoty, ale celkový stav srdce, fyziotomii daného srdce a daného jedince. U HCM pozitivní kočky doporučuji navštěvovat jednoho veterinárního lékaře, který stanoví léčbu a monitoruje stav HCM a může tak sledovat jeho vývoj.



DIAGNOSTIKA


1) BĚŽNÉ VYŠETŘOVACÍ METODY: nejvíce informací u všech plemen poskytne echokardiografiedoplněná o pečlivý poslech srdečních ozev. Echokardiografie jako skríningová metoda by měla být použita u 18 měsíčních a starších jedinců. V případě negativního vyšetření by se měla opakovat po 2 letech asi do věku 8-10 let.

2) GENETICKÝ TEST který  prokáže případnou přítomnost mutace v genu MYBPC3 a možnou dispozici k tomuto onemocnění (v současné době  pouze pro plemeno Mainská mývalí a Ragdoll, pro ostatní plemena neexistují spolehlivé genetické testy.

Genetické testy se mohou provádět:

  1. a) V německé laboratoři společnosti Laboklin (http://www.laboklin.de/) se dá vyšetřit:

1) Mutation 1 Meurs: (G - C): Mainský mývalí, Ragdoll
2) Mutation 2 Koch: (G - A): Mainský mývalí, Ragdoll, Britská kočka, Perská kočka, Norská lesní kočka, Birma

Vyšetření lze provést: z krve (zkumavka s EDTA, 1 ml) nebo stěrem speciálním kartáčkem (cytobrush) ze sliznice tlamičky.

Cena vyšetření za jednu mutaci: 33 euro + DPH, obě mutace u RAG pak stojí 50 Euro + DPH; v případě zaslání certifikátu si zákazník připlatí ještě 5.50 euro/cert.

Vzorky si může chovatel/majitel zaslat a zaplatit sám, nutné vyplnit žádanku (lze vyžádat spolu s kartáčky přes Mgr. Kellnerovou, (laborator@sevaron.cz) nebo se o zaslání a platbu postará spol. Sevaron (http://www.sevaron.cz/)

  1. b) V české laboratoři společnosti Genomia se dá vyšetřit:

1) Mutation 1 Meurs: Mainská mývalí, Ragdoll
Pokyny k odběru a ceny najdete na: http://www.genomia.cz/cz/vysetreni/hcm-hypertrophic-cardiomy/

Genomia s.r.o.
Janáčkova 51
323 00 Plzeň
e-mail: laborator@genomia.cz
http://www.genomia.cz

Interpretace výsledků:
A) Výsledek HCM: genotyp N/N:
Interpretace: vyšetřovaná kočka není nosičem mutace v MYBPC genu

  1. B) Výsledek HCM: genotyp N/HCM:
    Interpretace: vyšetřovaná kočka je nositelkou mutace; heterozygotní kočky  přenesou               
    zmutovaný gen na potomstvo s 50% pravděpodobností 
  2. C) Výsledek HCM: genotyp HCM/HCM:
    Interpretace: vyšetřovaná kočka je nositelkou mutace; homozygotní kočky
    přenesou zmutovaný gen na potomstvo se 100% pravděpodobností

Genetický test bohužel není 100%. Mutace vzniká na některém z 12 genů. Jen pro zajímavost jsou to tyhle geny: MYH7, TNNT2, TPM1, MYBPC3, PRKAG2 a další. U výše zmíněných plemen byla popsána mutace právě na MYBPC3, což nevylučuje mutaci i na některém dalším, což je zatím ve stádiu výzkumu.
Další vyšetření, které do jisté míry může odhalit, že něco není se srdcem kočky v pořádku je  detekce Nt-proBNP, který je krom jiných onemocnění vylučován právě při onemocnění srdce. U tohoto kvantitativního vyšetření se stanovuje hladina Nt-pro BNP a dle ní se pak dá určit, zda se jedná o postižení srdce, kdy ještě nedochází ke klinickým příznakům (ale už se třeba zvyšuje tlak), nebo slouží jako orientační  u pozitivních zvířat, kdy se právě tímto vyšetřením hlídá zdravotní stav (při vysokých hodnotách je to alarm pro majitele, že něco není v pořádku).

Přehled veterinárních lékařů provádějících vyšetření na HCM


V této sekci najdete přehled veterinárních lékařů, kteří provádějí vyšetření na HCM. Vyšetření je třeba provést ideálně v 18 měsících věku, v případě chovného využití - speciálně intenzivního krytí kocoury - je lépe provést vyšetření ještě před připuštěním do chovu a pak podle výsledku veterinář zatrhne do certifikátu další termín kontroly, ideálně po roce, je-li zvíře negativní, většinou stačí alespoň v dvouletých intervalech.

Každý veterinář by vám měl při vyšetření vyplnit mezinárodní formulář v angličtině, kde jsou zaneseny všechny potřebné hodnoty z vyšetření, máte-li tedy kočičku s PP, je potřeba vzít PP sebou. Samozřejmě certifikát si vyžádejte i v případě, že se jedná o mazlíka, třeba i bez PP a záleží Vám na jeho zdraví, pouze tam nebude jednoznačná identifikace zvířete a certifikát tak bude pro Vás dokladem, případně srovnáním hodnot při dalším vyšetření.
Ceny za vyšetření se různí, je potřeba je zjistit individuelně. V přehledu uvádíme orientační ceny lékařů.



Více zde: http://www.goisovka.cz/veterinarni-ordinace/


Přehled veterinárních lékařů provádějících vyšetření na HCM


V této sekci najdete přehled veterinárních lékařů, kteří provádějí vyšetření na HCM. Vyšetření je třeba provést ideálně v 18 měsících věku, v případě chovného využití - speciálně intenzivního krytí kocoury - je lépe provést vyšetření ještě před připuštěním do chovu a pak podle výsledku veterinář zatrhne do certifikátu další termín kontroly, ideálně po roce, je-li zvíře negativní, většinou stačí alespoň v dvouletých intervalech.

Každý veterinář by vám měl při vyšetření vyplnit mezinárodní formulář v angličtině, kde jsou zaneseny všechny potřebné hodnoty z vyšetření, máte-li tedy kočičku s PP, je potřeba vzít PP sebou. Samozřejmě certifikát si vyžádejte i v případě, že se jedná o mazlíka, třeba i bez PP a záleží Vám na jeho zdraví, pouze tam nebude jednoznačná identifikace zvířete a certifikát tak bude pro Vás dokladem, případně srovnáním hodnot při dalším vyšetření.
Ceny za vyšetření se různí, je potřeba je zjistit individuelně.

Odkaz na veterináře kteří vyšetřuji HCM

http://www.goisovka.cz/veterinarni-ordinace/prehled-veterinarnich-ordinaci-testujici-na-hcm/