Co je chovatelská stanice?

Chovatelskou stanici může vlastnit kdokoliv kdo je členem některé organizace koček (nejznámější a největší organizace Tica a Fifé ,další jsou třeba WCF, CFA, GCCF)

Chovatelská stanice vznikne tak ,že si člen zažádá o přidělení chráněného názvu, zaplatí poplatek (cca 1800 Kč) a počká si na zaregistrování.Název stanice si každý zvolí sám,ale nesmí se shodovat s jiným názvem už vzniklé CH.Stanice,která je zaregistrována pod nezaměnitelným názvem a registračním číslem.O přidělení chráněného názvu může chovatel požádat který má třeba jen jednu kočku a nebo ještě nemá žádnou.

( z bezpečnostních důvodů není registrační číslo zveřejněno )

Chovatelská stanice tedy není nějaká místnost,klec či budova ,kde se drží kočky a funguje jako"továrna na koťata",ale jde pouze jen o chráněný název.Chovatelská je potřeba k tomu aby všechna narozená koťata dostala průkaz původu (rodokmen,nebo-li PP).V praxi je to tak ,že kdo má chovnou kočku ,musí mít stanici ,ale kdo má chovného kocoura ji mít nemusí.

Život koček v chovatelské stanici se nijak neliší od jiných koček.Chovatel je však vázán chovatelským řádem ,(mimo jiné vychází i ze zákona o veterinární péči a ze zákona na ochranu zvířat.) každá organizace má svůj řád který je nutno dodržovat,to znamená splňovat odpovídající podmínky a péči.Pokud se nedodržuje může být chovatel postižen.Díky tomu mají kočky v chovatelských stanicích mnohem lepší péči než u neorganizovaných chovatelů( tedy chovatelů kteří odchovávají kočky bez PP).

Je vhodné teď zmínit ty údajné" klece"Každý chovatel který má doma více koček řeší problém kam oddělit případně nemocnou,březí čí kojící kočku,případně pokud má doma i krycího kocoura a kočka nemá být kryta,protože krycí kocour nemůže být jen tak s nekastrovanýma kočkama.Dnes se tento problém většinou řeší tak,že chovatelé mají doma vymezenou místnost/místnosti ,kde jsou případně určité kočičky oddělené ať už pokud je kočička ve vysokém stádiu březosti a chystá se rodit -tato kočička potřebuje klid a pocit bezpečí a nebo když je kočka nemocná (myšleno například nachlazení)aby nenakazila zdravé kočky.

Většina chovatelů má pro své kocoury vymezenou místnost (místnosti ) kterou obývají ,většinou bývá propojená s voliérou aby měli možnost chodit ven.

Místnost kterou obývá kocour je dobře větrána,protože přeci jen většina krycích kocourů značkuje a u některých je toto značkování více a někdy méně výrazné,ale přesto tohoto pachu se nezbavíte úplně.Kocour má k dispozici poličky na stěně,škrabadla,pelíšky,hračky,záchodky,miska na vodu i na stravu zkrátka vše jako ostatní kočky.V zimě je místnost vytápěna.Voliéra je dobře zabezpečena a můžeme v ní najít jak škrabací strom tak i různé kmeny.Dneska se setkáme i s chovateli kteří svým kocourkům postavili přímo domeček plně jim přizpůsoben a nechybí ani velká voliéra.Není ani výjimka soužití dvou kocourů za určitých podmínek.

Tam, kde jsou ale kočky/kocouři drženy v malých klecích většinu svého života, to rozhodně v pořádku není.

Všechny koťata která se v chovatelské stanici narodí , dostávají automaticky průkaz původu, pokud se chovatel jejich narozením nedopustil nějakého prohřešku vůči chovatelskému řádu. U koček neexistují nadpočetná koťata, která nedostanou PP, pokud kotě ve stanici PP nemá,je to z důvodu porušení chovatelského řádu například kočka má více vrhů než je žádoucí kočka byla na kryta dříve než v jednom roce.

Upozorňuji, každá organizace má svůj řád.

Koťata, která se v chovatelské stanici narodí, nesou její jméno, buď před vlastním jménem(Tica) nebo za ním(Fife).Lze tak například z rodokmenů nebo z výstavních katalogů rozpoznat, od jakého chovatele která kočka pochází, to je důležité zejména pro ty, kdo si vybírají kotě do chovu, protože tak mohou vysledovat velkou část linie vybrané kočky. Z toho se zjistí další informace ať už na jaké choroby dané stanice testují,jaké kvality mají.

O chovateli

Mnoho lidí si stále myslí ,že chovatel svá zvířata nemiluje,z koťat které prodává má dost peněz na to aby nemusel chodit do práce a kočky které už nejsou v chovu vykastruje a suše prodá dál...ale uveďme vše na pravou míru.

Cílem chovu je šlechtění. To znamená, že každý chovatel se především snaží zvýšit kvalitu koček plemene, které chová. Snaží se zlepšit jejich typ, kvalitu vybarvení, prostě snaží se, aby zvířata z jeho stanice co nejvíc odpovídala standardu, který je pro každé plemeno vypracován. Práce je to náročná, je na mnoho let, a ne vždy se daří. To ovšem neznamená, že by chovatel koťata, která se exteriérově "nepovedou", utrácel nebo se jich nějak zbavoval ! !
I tyto koťata dostanou průkaz původu a bývají prodávána na mazlíčka (Pet) za podstatně nižší cenu.Ale to neznamená,že tyto koťata mají nějaké viditelné vady,spíš jsou to tzv.vady na kráse,např.menší kotě z vrhu,nežádoucí barva,barevné vady,kdy si lajk ani nevšimne,či může mít zálomek naocasku, ale i takovým se chovatel snaží najít dobrý domov,chovatel neprodává jen koťata do chovu. Chovatel tráví svůj volný čas studováním standardu svého plemene, musí znát dobře genetiku, musí znát do detailu české i zahraniční linie svého plemene, aby mohl vybírat kvalitní jedince ke spáření. Musí tak ovládat i cizí jazyk, dnes bývá pro spoustu chovatelů velkým handicapem, pokud neumí alespoň trochu anglicky. A každý den musí mít čas na své svěřence, musí jim nejen dát najíst, vyčistit jim záchod a pelíšek, ale musí se s nimi i mazlit a hrát si s nimi, protože i vyrovnaná povaha kočky je to, co z ní dělá milého či komunikativního společníka a zdravého, krásného a osobitého jedince.

Náklady na chov většinou vysoce převyšují zisky z prodeje koťat. Chovatel platí nemalé peníze za veterinární péči pro svá zvířata, za opravdu kvalitní krmivo, za stelivo, případné výstavy, krytí a další... A postarat se musí nejen o svá chovná zvířata, ale i ta, která už pro chov nepoužívá a která u něj spokojeně tráví svůj "důchod". Avšak mnoho chovatelů nemá nafukovací dům a chovné kočičky které jdou do důchodu si zaslouží klid a pohodu,mnoho lidí neví jak se chová chovná kočka a kastrát,je to jak v přírodě-silnější vyhraje a i bohužel co se týká chovných koček i tady to platí.Setkala jsem se sama s tímto problémem kdy chovná kočka vyloženě šikanovala kastrované kočky.Proč?Jednoduše,kastrovaná kočka ztrácí po kastraci hormon,stane se z ní klidná kočka což chovné kočky / kocouři vycítí.Existují však i kastráti kteří tohle dělají právě i chovným kočkám.Zkrátka soužití kastráta a chovných koček spolu moc nejde,ale netvrdím,že to tak je vždy.

Další důležitá věc,že chovatel také svůj chov nechává testovat na různé nemoci, i dědičné (a genetické testy se ve velké většině provádí v zahraničí). Někdy se stane, že za celý rok neodchová kotě, ale náklady má vždycky. Obecně lze říci, že chovatelská stanice je ztrátová, když je hodně dobrý rok, tak se dostane s hospodařením na nulu.

Co říci závěrem?

Snad jen to, že velká většina chovatelů se snaží o ten skutečný cíl chovatelství,zlepšení typu,ale i zdraí daného plemene.

Bohužel všude se vyskytují i takoví lidé, kteří kazí dobré jméno ostatním,mezi námi chovateli jsou i množírny (lidé co prodávají kočky bez PP) používají záštitu PP aby mohli dráž prodávat kočky - tito lidé netestují či jen základy FIV/ FELV či HCM,neřídí se žádným řádem...koťata prodají tomu kdo si řekne,koťata jdou nekastrované,dostávají prémiové granule,někdy jsou kocouři zavření v malém prostoru,či v klecích,to samé kočky.Do chovu se prodávají i kočky mimo standard  a to hlavně začínajícím chovatelům za vysoké ceny.CHovatelé jsou i takový kteří novým majitelům neporadí,nezajímají se o své odchovy,či nechtějí řešit případné problémy....

Vložte svůj text...